Dopravní dostupnost Slatina svou polohou zaručuje výbornou dopravní dostupnost. Nedaleko je (5 km) rychlostní komunikace R7 mezi městy Praha a Slaný. Rychle dostupné je ze Slatiny i Letiště Praha, Ruzyně (18 km) Ze Slatiny jezdí autobusové linky do Kralup nad Vltavou, odkud navazuje vlakové či autobusové spojení do všech velkých okolních měst. Dopravní obslužnost v budoucnu Dopravní obslužnost se v budoucnu spolu s výstavbami nových plánovaných silničních sítí velmi zlepší. V nově schváleném územním plánu velkého územního celku týkajícího se středočeského a pražského regionu figuruje pro dostupnost obce Slatina hned několik důležitých staveb. Ve spojení směrem do Prahy to bude vybudování rychlostní spojky mezi D8 (exit „Úžice“) a R7 (exit „Tuchoměřice“), která bude jižně přiléhat ke Kralupům nad Vltavou. Dálnici D8 bude tedy možné dosáhnout již po zhruba 10-ti minutách jízdy a Letiště Ruzyně po zhruba čtvrt hodince. Tyto tzv. silnice aglomeračního okruhu umožní po svém plném dobudování bezproblémový a rychlý přejezd mezi jednotlivými radiálními trasami okolo Prahy. Pro obyvatele obce Slatina to bude zejména D8 R7 (Praha-Slaný), (Praha-Teplice). Tyto rychlostní komunikace pak zajistí rychlý přístup do hl.města Prahy nebo napojení na R1 (Pražský okruh), který pak umožní rychlé napojení na všechny radiální trasy vedoucí do Prahy. Videovizualizaci severní části Pražského okruhu na trase Ruzyně – Suchdol – Březiněves a z něho odbočujících radiál, směřujících do jednotlivých částí hl. města Prahy - si můžete prohlédnout zde. Vybavenost obce Slatina V obci se nachází základní škola, zdravotní středisko (lékař do obce dojíždí), restaurace a sportovní klub. Mateřská školka je ve vedlejší obci (2km od Slatiny - do Olovnice zajíždí skoro každou hodinu autobus pravidelné linky Kladno-Kralupy n.Vlt). Historie obce Slatina Malebná obec Slatina připomíná vísky z obrázků Josefa Lady s rybníčkem a nad ním se tyčícím kostelíkem. Leží v severovýchodní části okresu Kladno v mírném podlouhlém údolí směřujícím západ - východ. Název "Slatina" je odvozen od mokřin, bažin a močálů, které se zde kdysi hojně rozprostíraly. Podle některých údajů sahá vznik obce již do 11. století. První písemné svědectví pak pochází z roku 1318 v souvislosti s tvrzí, která stávala na místě dnešního dvora na vyvýšené jižní straně obce. Původně gotická tvrz byla vybudována místními vladyky ve 13. století a vystřídalo se zde několik panovnických roků, k nejvýznamnějším patří Kladenští z Kladna, Žďárští ze Žďáru a Hrobčičtí z Hrobčic. Od roku 1352 se Slatina stala farní obcí, a to až do husitských bouří, kdy fara zanikla. S tímto rokem je spojena také zmínka o dominantě obce - farním kostelu sv. Vojtěcha se zvonicí a hřbitůvkem, obehnaným zdí. Kostel byl přestavěn do dnešní podoby roku 1717 a později několikrát restaurován (naposledy v 80. letech 20. století). Dolní část schodů, směřujících ke kostelu, zdobí socha svaté Kateřiny z 2. pol. 18. století. Na slatinském území byly objeveny historické nálezy - hroby z doby římského císařství, střepy z nádob, bronzové spony, stříbrné i zlaté ozdoby, skleněné korále, jemně zpracované šperky a kadidlo, zbytky pecí na tavení železa a další vykopávky. Slatinští rodáci nechali v roce 1922 zhotovit na návsi obce pomník, připomínající oběti 1. světové války. Místní škola (malotřídka) pochází z roku 1923 a první školní rok byl zahájen 2. září 1924. Svůj účel plní dodnes, takže školáci nemusí chodit pěšky do sousední Zvoleněvsi, jako tomu bylo dříve. Z významných osobností se ve Slatině narodil r. 1836 vlastenecky orientovaný katolický kněz - děkan slánský - Josef Kandler, kameník František Kdýr (pomník Josefa Jungmanna v blízké Olovnici), podnikatel a vynálezce František Beneš a akademický malíř Jaroslav Brožovský.